E24 - Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital; Aggregate Labor ProductivityNávrat zpět

The article focuses on the issue of education relating to employability of young people in the labor market, particularly in the Slovak Republic. It aims to analyze the current position of young people in the Slovak labor market using the method of comparison of unemployment rate with other countries of the European Union. In Slovakia , the situation of young people in the labor market is developing with negative trend , thus resulting in their prolonged high unemployment and the long duration of the transition from education to the labor market . The school system should be flexible and should also provide young people with some security. The paper sets out the main areas in improving formal education, based on the proposals for action of the European Commission. From the recommendations /May 2013/ for the Slovak Republic result the following proposals: to deal with the unfavorable situation of young through guarantees for young people, to take action to improve learning outcomes, to strengthen the provision of practical training directly in companies in vocational education and training, to support the effective transfer of knowledge by encouraging cooperation between universities , research community and the business sector.

Demographic development of the world population suggests the continual shift toward the population ageing. This effect may be clearly seen in developed countries of the European Union. The aim of the article is to analyze basic demographic and economic characteristics of the European Union as a whole and also of individual member states. We try to find similar and different characteristics of groups of member countries based on cluster analysis and basic demographic and economic indicators. We come to conclusion that old member states (those that accessed the EU before 2004) and new member states (those that accessed the EU after 2004) show different development of basic demographic indicators which suggests that convergence between these two groups is not likely to happen in the near future.

The article deals on unemployment in the context of social, tax and evacuating. Unemployment is a global economic, social and psychological problem, whose growth is closely linked with the economic crisis. Approach to solving unemployment is different between countries. In the Czech Republic, moreover, due to the relative generosity of the welfare system pushes the unwillingness of some of the unemployed to work. Aim of this article is to design economic incentives to motivate the unemployed to employment or operation of self-employment, such as cutting and editing insurance and social change in the tax on personal income by introducing a tax bonus for the taxpayer.

A brief look in the history shows that there were many different concepts for monetary policy making that have got asserted in the past. Among the features that distinguished one from another were mainly the settings of the main target of the monetary policy and the selection of instruments for their fulfilment. Different approaches of the central banks to the definition of the main target or the anchor of the monetary policy were applied. In the post-war decades, the most common approach used was making the monetary policy not public and application of the fixed exchange rate. In the following decades it was at first targeting of monetary aggregates that got well established, later followed by targeting of inflation. The main goal of this article is to analyze the role and function of monetary policy in smoothing of the economic cycle. Among the partial targets of the article is assessment of strong and weak points of alternative monetary policy concepts and reasoning of the possible changes in monetary policy settings in the following era.

Hlavním cílem článku je ukázat dlouhodobou a krátkodobou závislost mezi reálními mzdami a mírou nezaměstnanosti a odhadnout vliv zvýšené nabídky trhu práce na tyto proměnné pro případ České republiky v letech 1998-2010. Výsledky odhalují dlouhodobý negativní vzájemný vztah mezi proměnnými.

Článek se zabývá vyuţíváním flexibilních forem zaměstnávání, které mají za určitých podmínek pozitivní vliv na trh práce. V zemích Evropské unie je tato forma zaměstnávání v porovnání s pracovním trhem v České republice mnohem více vyuţívána. Porovnává údaje o stavu zaměstnaných osob na zkrácenou pracovní dobu v zemích Evropské unie a v České republice s ohledem na úroveň míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Flexibilita se projevuje na trhu práce svou pozitivní i negativní formou, zejména podzaměstnaností a marginalizací některých skupin obyvatelstva. Rozhodování nezaměstnaných o moţnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu jsem si ověřila výzkumem, jehoţ závěry v článku publikuji. Poslední kapitola článku se zabývá vyuţitím flexibilních forem zaměstnávání v podmínkách trhu práce v České republice.

článek poukazuje na problematiku nezaměstnanosti v Evropské unii, obzvlášť pak v těch zemích, kterých se to týká nejvíc. Nizozemsko patří mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Autor charakterizuje specifika nizozemského trhu práce a v rámci článku je odhadována velikost vlivu HDP na nezaměstnanost.

Článek se zabývá otázkou nezaměstnanosti v období finanční krize. Kromě srovnání počtu nezaměstnaných lidí před vypuknutím finanční krize a v jejím průběhu, jsem se zabývala i otázkou nedostatku pracovních míst a morálkou zaměstnanců. Právě morálka, loajálnost a hlavně chuť nebo také ochota pracovat jsou velmi důležitými rysy člověka, které se podílí na celkové míře nezaměstnanosti. Také se od ní mnohdy odvíjí životaschopnost podniků a jejich rozvoj. Výzkum byl zpracován v personální agentuře.