E42 - Monetary Systems; Standards; Regimes; Government and the Monetary System; Payment SystemsNávrat zpět

The aim of this paper is to make a comparison of the banking sector in the Czech Republic and United Kingdom. Selected banking sectors are compared according to independence of their central bank, the regulation and supervision of financial markets in these countries, the type of banking, financial institutions, inflation targeting, interest rates and capital adequacy. The banking sector in the Czech Republic and the United Kingdom are part of the European financial market. Yet they show differences that are caused by the historical development and the different position of central banks and their policy during financial crises. Comparison of banking systems and central banks is performed based on descriptive and measurable indicators. Selected central bank used unconventional monetary policy response to the challenges of the financial crisis. The biggest difference lies in the regulation of banking sectors monitored and used instruments of monetary policy in times of financial crisis and they differ also in the used models of banking systems.

Článek pojednává o úrokových sazbách nastavených ČNB a o jejich vztahu k úvěrové a ekonomické aktivitě. Ukazuje na komplexnost ekonomického systému, kde jednoduché komparace hodnot spolu s metodou jednoduché korelace1 sledovaných veličin mohou dávat odlišné hodnoty oběma směry, ale ekonomické principy2 se nemění. Musíme vzít v úvahu například faktory jako ekonomická stabilita, celková ekonomická výkonnost, důvěra a očekávání subjektů. Měnově-politické sazby nejsou totiž faktorem jediným, ale rozhodně mají určitou sílu ovlivnit úvěrování a investiční aktivitu ve směru, který je v souladu se základními ekonomickými zákony a nebyla nalezeny data, logika či souvislosti, které by tento fakt vyvrátily. Článek dochází mimo jiné k závěru, že česká měnová politika je poměrně systematická a rozhodně nemůžeme mluvit pouze o kanálu "úrokové sazby - úvěry - ekonomická aktivita", ale vazby působí i v opačném směru, kde ČNB bezpochyby reflektuje při nastavování úrokových sazeb očekávanou ekonomickou aktivitu v rámci svého rozhodovacího procesu.

Hlavním cílem článku je poukázat na způsoby začlenění rizika likvidity do základního modelu VaR. Riziko likvidity v modelu VaR je zakomponováno prostřednictvím nákladů na likviditu ve formě bid - ask spreadu. Hlavní myšlenkou přístupu začleňovaní exogenního rizika likvidity do modelu je připočítaní maximální možné změny tržního rozpětí k maximální možné ztrátě na středové hodnotě aktiva (mid cena) při určitém stupni pravděpodobnosti. Změny tržního rozpětí chápeme jako samostatnou náhodnou veličinu, která je definovaná střední hodnotou a rozptylem a pravděpodobnostním rozdělením. V modelech se často uvažuje jenom s normálním rozdělením, což může zkreslovat reálnou hodnotu v riziku, hlavně na trzích s nelikvidními aktivy. Důležitým faktorem u rizika likvidity je i časový faktor, který chápeme jako riziko likvidity v důsledku variability tržního rozpětí během doby likvidace aktiva. Z uvedených metod kvantifikace také platí, čím je delší doba do likvidace aktiva, tím je i hodnota VaR vyšší.

Příspěvek se zabývá sestavováním a zveřejňováním rozvahy podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví.Nejprve jsou uvedeny obecné informace o finančním účetnictví v kontextu mezinárodní účetní harmonizace.Dále příspěvek pojednává o základních účetních zásadách a předpokladech sestavení účetní závěrky. Cílem příspěvku je analyzovat shody a neshody, které vyplývají při sestavování rozvahy podle mezinárodních účetních standardů a české účetní legislativy.

Trvale udržitelný rozvoj cestovní ruchu na určitém území by měl být navrhován a realizován, mimo jiné, také na základě monitorování jeho dopadů, tedy i zatížení území cestovním ruchem. Předkládaný příspěvek se zabývá turistikou a zatížením území cestovním ruchem v CHKO Kokořínsko. Konkrétně analyzuje nabídku a poptávku cestovního ruchu ve vymezeném území a monitoruje vytížení turistických tras. K monitorování vytížení turistických tras využívá geografických informačních systémů (GIS), jako nové metody hodnocení dopadů cestovního ruchu v České Republice.