G15 - International Financial MarketsNávrat zpět

Credit default swap spreads can be used as an indicator of the potential situation in a firm or economy. The instruments for credit risk management become popular among investors and together with a boom of financial innovation, a credit default swap index contract was introduced in June 2004. Since credit default swap spreads represent an indicator of credit risk, the investors and other market participants are interested in factors that can affect credit default swap spread. The aim of this paper is to examine the influence of selected determinants of contracts included in iTraxx Europe Senior Financials index on credit default swap spreads using monthly changes. To capture the changing role of the selected determinants, a panel regression is employed in the crisis and the post-crisis periods. The results confirm the findings of previous research and show that the theoretical relationships hold in cases when observed determinants are statistically significant. Furthermore we proved that the determinants are dependent on the prevailing market circumstances.

The aim of the article is to answer a question to what extent the recent crises in international financial markets have confirmed the need for formal regulatory intervention and for official central bank support and subsequently, to what extent transactions in wholesale international financial markets should be subject to official oversight and control or if they can be left to internal market devices. The paper begins with an analysis of major financial disruptions in the last 20 to 25 years from which key findings and conclusions are derived. Subsequently, particular forms of market failure are analyzed with regard to the need of oversight and control of international financial transactions. The author concludes that wholesale international financial markets can be mostly governed by internal market devices. Nevertheless, governments and central banks should have suitable tools of oversight and control of financial transactions and regulatory means of intervention at disposal once the stability of international financial system is at risk.

Článek je zaměřen na modelování výnosů portfolia finančních aktiv, konkrétně odhad hodnoty VaR jako míry rizika tohoto portfolia. Cílem článku je zjistit, jak charakteristiky trhu ovlivní kvalitu odhadu hodnoty VaR pro mezinárodně diverzifikované portfolio akciových indexů. Při modelovaní výnosů portfolia je uvažován model založený na Studentově kopula funkci a marginálních rozděleních v podobě NIG modelu. Odhad hodnoty VaR je zpětně testován pro různá období, přičemž vývoj volatility aktiv je v těchto obdobích různý. Kvalita odhadu hodnoty VaR je posuzována na základě počtu pozorovaných výjimek a jeho srovnání s předpokládaným počtem výjimek. Z prezentovaných výsledků je patrné, že při konstantním průběhu volatility je model při odhadu hodnoty VaR přesný. Pokud však ve sledovaném období dochází ke změnám volatility, model riziko v podobě hodnoty VaR buď podhodnocuje, nebo nadhodnocuje.

Cílem článku je pomocí kvantitativních indikátorů ohodnotit, do jaké míry jsou úvěrové trhy v zemích Visegrádské čtyřky integrovány s úvěrovými trhy v zemích eurozóny. Uloha poboček zahraničních úvěrových institucí a podíl přeshraničních úvěrů ukazují, že integrace úvěrových trhů v zemích Visegrádské čtyřky roste. Proces integrace však byl zpomalen v důsledku finanční krize. Zejména v době krize jsou vysoce důležité informace o bonitě protistran. Protože banky mají přesnější informace o domácích subjektech, preferují poskytování úvěrů domácím dlužníkům.

Pojišťovnictví patří k oborům podnikání, které se výraznou měrou podepisují na stabilizaci měnové politiky země. Podstata tkví především ve faktu, že podstatná část prostředků akumulovaných v tomto oboru podnikání je investování do dlouhodobých aktiv včetně státních cenných papírů, což stabilizuje pohyb měny v rámci ekonomiky. Navíc tato skutečnost podporuje i reinvestování dočasně volných prostředků, což umožňuje rozvoj ekonomiky. Příspěvek si klade za cíl na základě provedené analýzy vyhodnotit základní faktory ovlivňující pojišťovnictví v kontextu současného krizového vývoje. Komparace a analýza je zaměřena zejména na vliv ekonomického vývoje na stabilitu pojistného trhu, na vliv finančních trhů, distribuční kanály a jejich roli v dostupnosti pojistných produktů a také na vliv nákladů na pojistná plnění v České republice a v zemích Evropské unie.

Směrnice o odpovědnosti za škodu na životním prostředí a její nápravě č. 2004/35/EC (Environmental Liability Directive) od dubna roku 2004 reguluje odpovědnost za škody na životním prostředí v Evropské unii. Byla doplněna dalším předpisem č. 2006/21/EC. Hlavním účelem legislativy bylo zabezpečit, aby původce škody uhradil veškeré náklady na odstranění následků (tzv. polluter-pays-principle). Když dojde ke škodě na životním prostředí, provozovatel musí provést opatření k rehabilitaci, náhradě a regeneraci poškozených přírodních zdrojů. Rozlišuje se primární náhrada, která vrací poškozené přírodní zdroje do jejich původních podmínek, dále komplementární náhrada jakožto kompenzace v případě, že primární náhrada neposkytla dostatečné odškodnění, a konečně případná kompenzační náhrada - kompenzace dočasné ztráty přírodních podmínek.
Stěžejním záměrem příspěvku je rozbor specifických předpokladů pojistitelnosti rizik v případě environmentálního pojištění, to jest pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí. Předkládaný vědecký příspěvek prezentuje poznatky získané při rozboru environmentálního pojištění jakožto konkrétního způsobu eliminace rizik v případě odpovědnosti za škodu na životním prostředí způsobenou činností provozovatele, jehož aktivita potenciálně ohrožuje životní prostředí a může zapříčinit i ekologickou újmu. V práci je rozebrán především přístup Evropské unie a legislativní požadavky stanovené výše uvedenou směrnicí, které jsou posouzeny s ohledem na dopad do podmínek České republiky. Rizika jsou posuzována se zřetelem na kritéria pojistitelnosti možných škod na životním prostředí. Je zdůrazněn význam risk managementu, v sofistikovanější podobě označovaného jako Enterprise Risk Management. Řízení rizik nabývá na významu právě v současnosti společně s důslednou kvantifikací zjevných, skrytých i potenciálních rizik.
V příspěvku jsou publikovány dílčí výsledky dosažené v rámci výzkumného záměru MSM 6215648904/výzkumný směr 02 s názvem "Hlavní tendence ve vývoji konkurenčního prostředí v podmínkách integračních a globalizačních procesů a adaptace podnikatelských subjektů na nové podmínky integrovaného trhu", v návaznosti na cíle a metodiku řešení daného výzkumného záměru.

Článek se zabývá základní charakteristikou kapitálového trhu v Polsku, se zaměřením na akciový trh. Na úvod je popsán historický vývoj daného trhu a následně je provedena analýza historického vývoje nejdůležitějších ukazatelů, jako jsou vývoj hlavního burzovního indexu WIG20, tržní kapitalizace, počet obchodovaných společností na burze apod. Základním srovnávacím ukazatelem pro lepší vypovídací schopnost byla zvolena Burza cenných papírů v Praze, včetně hlavního indexu PX.