I23 - Higher Education; Research InstitutionsNávrat zpět

The formation of university-spin off is seen as a potential tool for the transfer of knowledge and technology. University spin-off firms are able to transform the knowledge accumulated in research into its practical application and commercialization. Despite this fact, the formation of university spin-off is still rather rare phenomenon in many European countries. In our paper, we provide several examples of good practice in central European countries. Moreover, the paper aims to examine factors that could potentially affect the formation of university spin-offs in European countries. We applied logit and probit regression analysis based on empirical data for 2465 universities in Europe retrieved from European Tertiary Education Register database. Our results suggest that those universities, which are neither focused on many different fields of study, nor highly specialized are less often involved in creating the university spin-off. Furthermore, intensity of PhD study, the share of tuition fees as well as a number of foreign students appears to be other factors affecting the probability of forming a university spin-off. Our results also bring several policy implications for tertiary education policy, which are summarized in the conclusion.

Hodnocení znalostní infrastruktury, prováděné na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzn. 205 jednotek, je orientováno na institucionální zabezpečení rozvoje znalostní báze, jehož základní komponentu tvoří infrastruktura pro vzdělávání. Hlavní důraz byl položen na komplexnost odpovídající nabídky. Hlavním cílem příspěvku je rozdělit správní obvody obcí s rozšířenou působností do pěti kvalitativních skupin a provést jejich syntézu dle krajů. Největší váha byla přiznána přítomnosti veřejných vysokých škol v regionu, menší pak následně soukromým VŠ, vyšším odborným a středním školám. Zjištěné informace o infrastruktuře vzdělávání byly doplněny analýzou rozmístění vědeckých a výzkumných ústavů a dále vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů. Jako nejvýznamnější centra zařazená do nejlepší klasifikační skupiny byly identifikovány Praha spolu s Brnem. Do následující 2. skupiny byla zařazena všechna zbývající krajská města s výjimkou Karlových Varů, doplněná tradičním vysokoškolským centrem Opavou. Nejsilnějším centrem v rámci této skupiny je Ostrava a naopak nejslabším centrem Jihlava. Na základě tohoto rozdělení jsou navrženy možnosti, jak lze ovlivnit faktory znalostní infrastruktury v budoucnosti.

V souvislosti s vývojem společnosti je nezbytné, aby i vzdělávací instituce efektivně komunikovaly se svými stávajícími i potenciálními zákazníky, veřejností a dalšími subjekty na trhu. V rámci marketingové komunikace mohou tyto instituce využívat různé nástroje, jedním z těchto nástrojů jsou veletrhy a výstavy. Článek se zabývá problematikou využívání veletrhů a výstav v rámci marketingové komunikace vysokých škol.