R12 - Size and Spatial Distributions of Regional Economic ActivityNávrat zpět

Endogenous concepts of regional development are currently being enforced in the regional policy of the state. This fact is reflected in the specific attention given to small and medium-sized. Therefore, we have assumed differences in the qualitative characteristics of small and medium-sized enterprises in underdeveloped and developed regions, as well as the presence of a relationship between the level of a region's development and the qualitative characteristics of small and medium-sized enterprises. To identify the qualitative characteristics of small and medium-sized enterprises in underdeveloped and developed regions, we applied a two-step cluster analysis. An analysis of the results showed a smaller percentage representation of innovative elements in the qualitative characteristics of small and medium-sized enterprises in underdeveloped regions. By binary regression analysis, we have determined significance of qualitative characteristics of small and medium-sized enterprises in the underdeveloped and developed regions.

The present article is focused on the analysis of selected indicators that characterize the economic sector of information and communication technology at regional levels in the Czech Republic between years 1995 and 2015. The aim of this paper is to evaluate, by a specific index that is based on a combination of point method and economical-geographic methods, regional divergences in the area of the economic branch of information and communication technology and defines development and regional differences in the ICT branch at NUTS3 level of the regions of the Czech Republic. The quest is to find regions where information and communication technology is developing and to define an order (ranking) of regions that succeeded in developing the ICT sector. The analysis of the information and communication sector which is defined by NACE Rev.2., in section J, is based on empirical data from the Czech Statistical Office at NUTS3 regional level.

There are many tools to measure and compare the innovation potential and the innovation performance. Each of these instruments uses more or less similar indicators. This article identifies the indicators related to the research, development and innovation, which are available at regional level NUTS3 (14 regions) in the Czech Republic. These indicators are analysed with respect to their development in the period 2001-2014. Via a coefficient calculated they are subsequently combined into one aggregate indicator characterizing the innovation potential of each region. This merger was made both for the beginning and the end of the reporting period to be able to compare the development of innovation potential of Czech regions. Absolutely the best results were achieved in Prague followed by the South Moravian Region and the worst are found in the Karlovy Vary Region in the long term. However, through a calculated coefficient it was found that there is stabilization in the development of regional differences of innovation potential of Czech regions. In the last part, the article outlines options for further follow-up research.

This article is focusing on analysis of sector of information and communication technology in the Czech Republic between years 1995 and 2012. Branch of information and communication technology is one of the most important economic activities because of potential for further growth of output performance and productivity. In this short study development of information and communication sector during the selected 18 years in aggregate economic levels is described through performance measured by gross value added, sectoral employment and also sectoral productivity. Emphasis is placed on developing information and communication technologies in selected 14 regions of the Czech Republic. The main aim is to find the regions which are concentrated economic activities related to information and communication technology in and to evaluate their success in interregional comparisons. It was found out that the overwhelming majority of economic activities associated with information and communication technology is concentrated in four - five regions of the Czech Republic and the regional disparities in the area of this economic branch have tendency to deepen.

Hodnocení znalostní infrastruktury, prováděné na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzn. 205 jednotek, je orientováno na institucionální zabezpečení rozvoje znalostní báze, jehož základní komponentu tvoří infrastruktura pro vzdělávání. Hlavní důraz byl položen na komplexnost odpovídající nabídky. Hlavním cílem příspěvku je rozdělit správní obvody obcí s rozšířenou působností do pěti kvalitativních skupin a provést jejich syntézu dle krajů. Největší váha byla přiznána přítomnosti veřejných vysokých škol v regionu, menší pak následně soukromým VŠ, vyšším odborným a středním školám. Zjištěné informace o infrastruktuře vzdělávání byly doplněny analýzou rozmístění vědeckých a výzkumných ústavů a dále vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů. Jako nejvýznamnější centra zařazená do nejlepší klasifikační skupiny byly identifikovány Praha spolu s Brnem. Do následující 2. skupiny byla zařazena všechna zbývající krajská města s výjimkou Karlových Varů, doplněná tradičním vysokoškolským centrem Opavou. Nejsilnějším centrem v rámci této skupiny je Ostrava a naopak nejslabším centrem Jihlava. Na základě tohoto rozdělení jsou navrženy možnosti, jak lze ovlivnit faktory znalostní infrastruktury v budoucnosti.

Lidský kapitál představuje jeden z hlavních faktorů současných úvah o příčinách existence regionálních disparit a o stimulaci regionálního rozvoje. V tomto ohledu je proces tvorby lidského kapitálu spojován se zvyšováním produktivity, přičemţ tvorba lidského kapitálu je zaloţena na procesech vzdělávání a učení. Lidský kapitál je současně vnímán jako jeden z významných faktorů regionální diferenciace a jako takový získal své pevné místo v kohezní politice, která usiluje o redukci prostorových disparit. Tento článek se zaměřil na prostorovou analýzu projektů podpořených z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnosti, který lze vnímat jako nejvíce relevantní pro problematiku lidského kapitálu a vzdělávání mezi českými operačními programy. Poznatky analýzy ukázaly na jistý stupeň nejednoznačnosti závěrů analýzy vzhledem ke konvergenčnímu cíli kohezní politiky. Takto byly projekty alokovány ve všech okresech České republiky, ale současně lze identifikovat významný vliv faktoru sídelní hierarchie. Zásadní roli v regionální diferenciaci rovněţ hraje absorpční kapacita institucí terciárního vzdělávání.