G28 - Financial Institutions and Services: Government Policy and RegulationNávrat zpět

This article investigates the efficiency and potential effects of establishing European banking union. We build on recapitalizing banks model introduced by Freixas (2003) and Schoenmaker and Siegmann (2013) to capture the efficiency improvement of resolution over banks in distress. Our data contains Europe's Top 27 banks by their level of equity. Mathematical evidence suggests efficiency improvement of resolution mechanism in all of analyzed economies in referenced years (2005, 2007, 2009 and 2012). The results also confirmed initial hypothesis that the positive effects of moving from home to supranational regulation framework are much more significant in years of good economic performance.

The article deals with the current development and expected changes in pension expenditure in the member countries of the EU. It is based on the reform of the pension system in Slovakia, objectives of the reform, evaluates the objectives in relation to the impact of the introduction of the second pillar funded pension system. Expenditure on pensions has a growing trend in all EU countries, as revealed from the economic analysis of the European Commission from 2012. This is based primarily on the expected demographic development of the population and the government deficit. The paper compared the gross and net replacement rate to salary from pension benefits in EU countries. There is highlighted the recognition that in most EU countries the increase of the wages declining net replacement rate, in Slovakia it is not true. The global crisis and its accompanying phenomena have a negative impact on pension systems, which necessitates their permanent reforms, ensuring a balance between financial and social sustainability of pension systems, changes in the economic, social and migration policy of states. Economic policy makers are constantly faced a decision that must take into account the requirements on the benefits and the requirements in the amount of the tax wedge, while maintaining a stable level of government debt in the next few decades. Persistent high government deficits, together with the negative impact of demographic trends will substantially worsen the sustainability of public finances. For this reason, it is necessary due to consolidation of public finances reduce the current high levels of government debt to level that even under the influence of expenditures sensitive to the aging of the population will be at sustainable levels defined by the Stability and Growth Pact.

This article deals with selected issues of the insurance intermediary business on the Czech insurance market. It focuses on some of the practical aspects, principles and rules of insurance brokers and insurance agents with regard to the presumed expectations of customers. Due to forthcoming legislative changes in this course of study this article is trying to answer selected questions related to the cancellation of the above-mentioned status of insurance intermediaries and creating a new category labeled independent broker. This article deals with the issue not only from the perspective of insurance intermediaries, but also from the perspective of the supervisory body and gives a warning to potential clients of these services.

Hlavním cílem nové regulace pojišťovnictví, implementované pod názvem Solvency II, je ochrana pojistníků, pojištěných a oprávněných osob propojená s finanční stabilitou dohlížených pojišťovacích subjektů. Stabilizující role odvětví pojišťovnictví v tržní ekonomice bude podpořena většími požadavky na kvalitní a funkční systémy řízení rizik a na robustní systémy interní kontroly v komerčních pojišťovacích společnostech. Stěžejním záměrem tohoto příspěvku je analýza specifických cílů realizace a struktury regulatorního režimu Solvency II v rámci jeho druhého pilíře. Tento zásadní záměr je podpořen dílčí komparativní analýzou, která se zabývá srovnáním původního a nového režimu regulace pojišťovnictví, tj. Solvency I a Solvency II, v podmínkách jednotného pojistného trhu Evropské unie.
V příspěvku jsou publikovány dílčí výsledky dosažené v rámci výzkumného záměru MSM 6215648904/výzkumný směr 02 s názvem "Hlavní tendence ve vývoji konkurenčního prostředí v podmínkách integračních a globalizačních procesů a adaptace podnikatelských subjektů na nové podmínky integrovaného trhu", v návaznosti na cíle a metodiku řešení daného výzkumného záměru.

Pôvodné chápanie termínu rizikový kapitál sa postupom času rozšírilo. Potvrdzuje to významný počet fondov v Európe a USA, ktoré boli špecializované výlučne na investovanie do počiatočného rozvoja. Diverzifikovali svoje investície a predmet svojej činnosti rozšírili na celý okruh rizikových investícií alebo sa zameriavali len na rozvojové financovanie. Zmena obsahu pojmu rizikový kapitál vlastne symbolizovala rozdelenie trhu rizikového kapitálu na dve časti: trh klasického rizikového kapitálu a trh rozvojového kapitálu. Rizikový kapitál predstavuje investíciu do základného imania podniku, ktorý nemá žiadnu históriu. Cieľom rozvojového kapitálu je financovať rýchly rast a realizáciu inovatívnych zámerov podnikov s históriou, ktoré nemajú dostatok kapitálu. Príspevok prezentuje rôzne názory o štátnych intervenciách na trhu private equity. Významná pozornosť je venovaná predpokladom vývoja formálneho trhu private equity v strednej a východnej Európe. Budúci rozvoj trhu private equity v krajinách daného regiónu závisí od miery dosahov globálnej recesie a od predpokladov efektívneho fungovania trhu. Značný objem nazhromaždeného kapitálu pred krízou ešte len čaká na investovanie, a preto nemôžeme v súčasnom období očakávať drastickú recesiu trhu rizikového kapitálu v štátoch analyzovaného regiónu.

Tento článek se zabývá poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, jež jsou v České republice subjekty podnikající na základě zákona o platebním styku. Podává analýzu praktického chování těchto subjektů s náhledem k definované teoretické základně, kterou představuje mimo jiné také aktuální legislativa. Potenciálními zákazníky těchto platebních služeb jsou především malé a střední podniky, podnikající i soukromé fyzické osoby. Ze široké škály platebních služeb se článek především zaměřuje na provádění bezhotovostních plateb do a ze zahraničí, které jsou spojeny s konverzí české nebo cizí měny. Empirická část textu je zaměřena na sledování dosažitelného směnného kurzu vybraného poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a data dále srovnány s veřejně přístupnými údaji vybrané platební instituce, a to především z důvodu prověření hypotézy, zda sledované subjekty nejsou jen zbytečným článkem celého řetězce služby. Dle zjištění praktických poznatků z činnosti těchto subjektů můžeme konstatovat, že platební instituce vystupuje vůči sledovaným poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu ve dvojím unikátním postavení, poskytovatele služeb a zároveň konkurenčního subjektu.